Bakchantky stojí a padají na jedné věci: stylizaci.
Nejvíc divácký zážitek ovlivňuje právě scénografie. Na první pohled by se mohlo zdát, že ji buď milujete, nebo nenávidíte. Ve skutečnosti ale záleží hlavně na tom, nakolik jste ochotni přijmout pravidla inscenace a přizpůsobit jim vlastní vkus.
Nejde ale jen o scénografii. Celá inscenace funguje jako svět s vlastními zákonitostmi, zvyklostmi i estetikou. Postavy nosí kostýmy kombinující historické i současné prvky a jejich chování je silně stylizované. Přesto vše působí, jako by to bylo zcela samozřejmé.
To vytváří silnou identitu a zapamatovatelnost. Bakchantky jsou přesně ten typ inscenace, na který si i po letech vzpomenete.
Zároveň má ale silná stylizace svou cenu. Vytváří odstup, který ztěžuje vcítění do postav i do světa. Tragédie postav se tak diváka příliš nedotkne a příběh může působit méně naléhavě — jako by se jeho témata nás vlastně netýkala.
