Pan Žižka je, jako je u Aqualungu zvykem, především komické představení s několika vážnějšími momenty. Oproti například Válce s mloky ale neskáče jen mezi postavami a situacemi, ale i v čase. Vzniká tak koláž, která drží pohromadě spíš volně — a její srozumitelnost závisí na tom, kolik toho divák z historie zná.
Inscenace Ježek se soustředí na poslední etapu života Jaroslava Ježka a jeho nejbližších. V kombinaci s nadčasovými melodiemi to zní jako působivá a zajímavá divadelní podívaná – bohužel tomu tak není.